Alžběta (Erzsébet) Báthory

30. října 2008 v 19:58 | About-bathory |  Historické postavy

Alžběta Báthoryová, přezdívaná Čachtická paní, se narodila pravděpodobně 7. srpna 1560 v Nyerbátoru. Jejími rodiči byli Jiří Báthory z ečedské linie rodu Bathory (pozn. Ve 14. stol. Se rod Bathory rozdělil na 2 větve: ečedskou a somlyovskou) a Anna Báthoryová ze somlyovské linie. Charakteristickými znaky většiny Báthoryů z obou větví byly sklony k samolibosti, tyranství, pýše i k sexuálním zvrácenostem.
Alžběta tedy pocházela z velmi významného uherského rodu. 8. května 1575, tedy když bylo Alžbětě 15 let, seprovdala za Ference Nádasdyho, též významnou osobnost. Toto manželství bylo obdařeno pěti dětmi. Anna, Katarína (Kateřina) a Pavel se dožili dospělosti, Uršula a Andrej zemřeli v útlém věku. Po smrti manžela v roce 1604 se natrvalo usadila v Čachticích. Kromě hradu patřil k jejímu panství i zámek a 17 obcí v okolí Nitry.
Alžběta Báthoryová byla obviněna z mučení a zabití množství mladých žen, před soudem však nikdy nestanula, i když o to sama žádala. Nakonec byla uvězněna na Čachtickém hradě, kde také 21. srpna 1614 ve věku 54 let zemřela. Po její smrti se vyskytly spekulace, že byla otrávena.
Alžběta Báthory je považována za největší ženskou vražedkyni v dějinách lidstva. Řada autorů a badatelů ji připisuje až 650 případů vražd. Zřejmě ne zcela duševně zdravá Alžběta se podle pověstí koupala v krvi mladých dívek, aby omladila své tělo a duši. Ale jaká je skutečnost?

1. Obvinění

Na domnělé ukrutnosti páchané hraběnkou přišel 29. prosince 1610 palatin Jiří Thurzó, který údajně našel v podzemních prostorách s nesnesitelným mrtvolným zápachem umučenou mrtvou dívku. A v dalších místnostech našel ještě dvě další zmučené, ale živé ženy. Hraběnka byla proto ihned uvězněna v podzemí hradu a její služebníci Jan Ujáry (zvaný Ficzko), Dorota Szentésová, Ilona Ió a Katarina Benecká byli postaveni před soud.

2. Soud

Výslechy a zároveň 5 denní "bleskový soud" začal v Bytči 2. ledna 1611, bez účasti hraběnky, přestože opakovaně žádala o osobní účast na procesu. Možnost obhajoby ji Thurzó odepřel i přesto, že o spravedlivý proces žádali i další šlechtici. Všichni obvinění se snažili co nejvíce snížit svůj podíl na zločinech a vinu svalovali na nezúčastněnou hraběnku. Tělesně postižený a navíc slaboduchý Ján Ujáry přiznal, že pochoval devět žen. Zároveň také obvinil Alžbětu z pokusu o vraždu samotného uherského krále Matyáše a palatina Thurza.
Také věrohodnost svědeckých výpovědí byla problematická - mnozí o mučení a zvěrstvech pouze slyšeli. Jedna svědkyně před soudem uvedla, že ji jistý Jakub Szilvási řekl, že našel v hraběnčině truhlici seznam se jmény 610 dívek. To ovšem mohl být seznam poddaných, kteří neplnili své povinnosti. Evangelický kazatel Ponický z Čachtic před soudem hraběnku dokonce obvinil z kanibalismu, důkaz ovšem nepředložil. Také uvedl, že hraběnka chodívala v převtělení za kočku strašit lidi. Podle historiků svědectví Ponického dokazuje v první řadě to, že tento farář nemohl hraběnku Alžbětu vystát.

3. Rozsudek

Z výslechů obviněných a 13 svědků došla porota a soudci k závěru, že na hradě bylo mučeno a zavražděno 37 až 80 dívek. Za tyto činy byla Ilona Ió a Dorota Szentésová odsouzena k upálení na hranici. Ještě předtím měly být oběma ženám vytrhány katovými kleštěmi prsty. Jan Ujáry (Ficko) byl odsouzen k smrti stětím a poté spálen společně s oběma ženami. Katarina Benecká byla pro nedostatek důkazů osvobozena. Rozsudek byl po vyhlášení okamžitě vykonán. O 14 dnů později (24. ledna 1611) skončila na hranici také léčitelka Eržika Majorová z Myjavy aniž by byla vyslýchána. Soudu stačilo, že o ni kolovaly v kraji zvěsti, že je spojena s ďáblem. Alžběta Báthoryová byla zazděna v jedné místnosti Čachtického hradu a v osamocení 28. srpna 1614 zemřela.

4. Mýty, zajímavá tvrzení + pohled historiků

Mnozí historici považují samotný proces za vykonstruovaný s politickým pozadím. Hraběnka to také při svých protestech dala najevo. Své zatčení označila jako rozsáhlé spiknutí, za kterým stojí palatin Jiří Thurzó.
Objevuje se také zajímavé neověřené tvrzení, že nalezená umučená oběť na hraběnčině panství byla exhumovaná dívka, která zemřela tři měsíce před tím, než Thurzó s vojskem vtrhl na panství. Nasvědčuje tomu mrtvolný zápach v podzemí. Faktem zůstává, že dvě zachráněné dívky se stopami mučení nikdy před soudem nesvědčily. Přesto je nutné připustit, že Alžběta Báthoryová byla na své poddané velmi krutá a nelze vyloučit, že se podílela na smrti některých poddaných. Legenda o tom, že se baronka koupala v krvi zavražděných dívek, se prokázala jako nesmyslná. Stejně tak existence smrtící panny, kterou měla Alžběta údajně používat. Thurzó ani jeho vojáci žádnou takovou pannu nenašli. Navíc se legenda o panně objevila až po více než sto letech po její smrti!
Velmi diskutovanou otázkou v případě Alžběty Báthoryové je skutečný počet obětí. Jedinými zdroji jsou výslechy osob, které byli obviněny z ukrutností a vražd. Nejsou to však spolehlivé zdroje, jelikož výslechy měly pouze jeden cíl = přiznání se ke zločinům. Pozornost budí také další fakt, že každý z vyšetřovaných uváděl jiný počet obětí, ač se na mučení podíleli společně. Soudci navíc nebrali v úvahu, že se některá jména u různých výpovědí opakovala. Hraběnce je tedy přičítáno mnohem více obětí, než ji bylo - byť pochybně - prokázáno.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Alžběta Báthoryová - oběť nebo vrah?

Oběť
Vrah

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama