Andrej Štiavnický - Sbohem, Čachtická paní - Strhující příběh Žofie Bošňákové a Anny Rosiny Listiusové

2. října 2008 v 15:46 | About-bathory |  Knihy

Název: Sbohem, Čachtická paní
Původní název: Zbohom, Alžbeta Bátoriová
Autor: Andrej Štiavnický
Žánr: historický román
Rok vydání originálu: 2005
Počet stran: 440 (vydání u Knižního Klubu)

Obětavý a skromný život Žofie Bošňákové je morálním protikladem čachtické paní i šintavské bosorky, jejichž osudy jsme sledovali v předchozích románech. Žofie zemřela mladá, nebylo jí ani třicet pět let, ale její život byl mravní satisfakcí za ukrutné zločiny proti lidskosti, které páchaly A. Báthoryová na přelomu 16. a 17. století a do roku 1637 Anna Rosina Listiusová na Šintavském hradě. I po tolika letech mají osudy této výjimečné, nevšední ženy každému z nás co říci. Zůstane vzorem příkladného manželského i rodinného života, který se v naší současnosti ocitl na scestí.
Žofie Bošňáková je i s odstupem staletí jedinečným příkladem nezištné lásky k chudým, nemocným a ubohým i v moderní společnosti, domáhající se sociální spravedlnosti, míru a vzájemného porozumění mezi národy a její příběh je strhující čtení...

Úryvek z knihy:

"Jsme na místě, Žofie,"' vytrhl ji z úvah, a když vešli do klenuté krypty, ukázal na několik do půlkruhu rozestavěných rakví. "Cítím. jak se vám rozbušilo srdce. Snad nemáte strach?" "Myslím, že ano'" přisvědčila provinile a ještě pevněji mu sevřela ruku. "Nemám ráda takováto ponurá místa a nejraději bych se vrátila zpátky do svatební síně." "Chybí vám uzavřená společnost a plytké řeči? Klid duše a životní jistotu najdete jen samotě, odříkání a modlitbě." Pohlédla nu něj s neskrývaným úžasem a plaše se usmála. Byl pro ni jako paprsek světla v temnotách, dychtila po jeho blízkosti a síle ducha, která z něj přímo prýštila. Cítila se s ním v bezpečí a nejraději by ho políbila. Vrhla by se mu do náruče, hladila ho po hustých kučeravých vlasech a upřeně by hleděla do jeho krásných očí. které ji lak vábily. "Asi máte pravdu," zajíkla se. "Nejsem řeholnice a mám jiné plány." "Později mi o nich povíte." Odpověděl tiše a ukázal na jednu krajních rakví. "I to nešťastné děvče mělo představy o životě a navzdory tomu muselo podstoupit tvrdá muka. podívejte!" S těmi slovy přistoupil k poslední rakvi, prudkým pohybem nadzvedl víko a ukázal na zohavené vyhublé tělo. Žofie vy­křikla a zakryla si rukama obličej. "Jen se dobře podívejte!" pobízel ji Adam a dotkl se zohyzděné tváře mrtvoly. "Zavraždili ji před třemi měsíci, a než opus­tila tento svět, velmi trpěla." "Ach," povzdychla Žofie a opatrně přistoupila bliž. "Vždyť to je Barbora, dcera zemana Višňovského! Naposledy jsme se setkaly před dvěma lety na Šuranském hradě." "Máte čisté srdce!" řekl, když spatřil její vyděšený obličej. "Byla jen o tři roky starší než vy, a přece musela předčasně ode­jít na onen svět. Nechť je jí Bůh milostiv." "Co se ji stalo? Byla mladá a zdravá. překypovala životem a radostí." "A byla krásná dodal novic a položil víko na rakev. "Zalí­bila se milenci Anny Rosiny Listiusové a ta ji zahubila vlastní­ma rukama!"

Původní vydání:

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama