Jana Švecová - Zrození bestie

4. října 2008 v 11:54 | About-bathory |  Knihy

Název: Zrození bestie
Autor: Jana Švecová
Žánr: historický román
Nakladatelství: Baronet
Rok vydání: 2008
Počet stran: 191

Nad slavným příběhem Alžběty Báthoryové, snad známější jako Čachtická paní, se vznáší mnoho otazníků. Mučila a zabíjela panenské služebné skutečně? A proč? Byla hnána sexuální zvráceností nebo trpěla duševní nemocí? Byla v moci starých čarodějnic, kterými se obklopila, nebo byla silnou a sebevědomou ženou, jak by tomu nasvědčovaly její výsledky při správě majetku po smrti manžela, svedenou na scestí jejími vlastními neřestmi? Nebo je vše jen mýtem vzniklým na základě intrik tehdejší společnosti neštítící se nijakých zbraní v boji o moc a majetek?
Proč Alžběta zemřela zazděna ve svém domácím vězení tak náhle? Byla otrávena? Spáchala sebevraždu? Skutečnou pravdu se dnes už sotva kdo dozví. A možná je to tak dobře. Každé tajemství je vzrušující.
Autorka Jan Švecová, s imaginací, již prokázala v románě Mé slzy zůstaly v Iráku, vidí Alžbětu svým vlastním způsobem.

Úryvek z knihy:

Stála tam jako bohyně pomsty, celá v šedém. Vypada­la jako domácí myš. Šaty z nekvalitní látky, pomačkané a neupravené, lehce zakulacená, vlasy v nízkém drdolu prošedivělé a bez lesku, jako by chtěla vyvolat dojem. že na vnější kráse a vůbec vzhledu stejně nezáleží. Tak je to! vydechla Elsbet. Oni se jí všichni smějí, oni nesdílejí její puritánské názory, a možná proto... možná proto se přede mnou Ferenc skrývá. on asi tuší, co tu mu­sím prožívat… proč se ale své matce nepostaví? Je přece hlavou rodiny.
Ulevilo se jí. Jen kdyby věděla najisto, že její úvahy jsou správné. Vsadila na jednu kartu. "Je to dost, synu, žes našel cestu domů!" sykla Uršula a všem vznešeně pokynula.
Tentokrát Ferenc pohledem neuhnul. Vstal. lehce se matce uklonil a klidně prohodil: "Matko, sama jsi mne pozvala, netvař se, jako bych přijel z vlastní vůle." Elsbet pookřála. Cítila, že brzy najde spojence. Tento trik Uršule nevyšel. Uršula se pohoršeně rozhlédla. Hledala spřízněnou du­ši, ale zjevně ji nenašla, mladá chasa se skrytě pochech­távala, syn se ji díval tvrdě do očí a udivené Elsbet hrál na rtech potměšilý úsměv, tak se aspoň obrátila na Matyáše. Nabídla mu mdle ruku k políbení a nechala se posadit. "Bože, čeho jsem se jen dožila, kdyby to tak Tomáš viděl, musím se vlastního syna doprošovat, abych ho směla vidět, chápete to, příteli?" vzdychla a otřela si tvář prostým kapesníčkem bez jakékoli ozdoby. "Mohla jsi přijet do Vídně, nejsme tak chudí, aby­chom si tam nemohli otevřít dvůr," opáčil Ferenc. "navíc si myslím, že moje nevěsta by měla Vídeň i tamní spo­lečnost dobře poznat, aby se tam cítila jako doma." Uršula vyskočila. "Na to je snad čas až po svatbě." pravila rozzlobeně. "Chceš kritizovat má rozhodnutí?" "Vždyť ji tady umoříš, v tom našem bahníkově!" vyhr­kl Ferenc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Alžběta Báthoryová - oběť nebo vrah?

Oběť
Vrah

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama